Ustanovení § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zakládá nárok pozůstalých na jednorázové odškodné. Jedná se o imateriální újmu, která pozůstalým vznikla v souvislosti s úmrtím blízké osoby. Tato náhrada je vyplácena jako jednorázové odškodnění. Dané ustanovení úplně stanovuje okruh osob včetně příslušného finančního odškodného, které jednotlivým osobám přísluší.
Osobou blízkou je pro tyto účely příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Při usmrcení se také hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu (tedy vdovským či sirotčím důchodem).
Dle § 377 zákoníku práce lze rovněž při úmrtí v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání požadovat náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Náhrada nákladů na výživu pozůstalých opět přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Náhrada nákladů přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým. K případnému výdělku pozůstalých se přitom nepřihlíží.
Je zřejmé, že tyto částky je třeba považovat spíše za symbolické. Proto existuje vedle výše zmíněného odškodného i možnost domáhat se odškodnění dle ustanovení o ochraně osobnosti zaručené ústavním pořádkem České republiky, zejména pak ustanovením § 11 občanského zákoníku, které stanoví, že „fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.“
Chcete-li tedy získat odškodné v odpovídající výši, obraťte se na naše specialisty, kteří Vám bezplatně poskytnou právní pomoc.